Novoroční dopis prezidenta Jana Täubela z FKHV ČR

Novoroční dopis majitelům a přátelům historických vozidel, veteránistům, všem, kterým není jedno, co se v našem společenství děje.

 

Vážená veteránská obci,

Mezinárodní federace historických vozidel FIVA má jako své motto heslo „Umožnit provoz vozidel minulosti na cestách budoucnosti“. Stejným posláním se řídíme i u nás, v České republice.

Po dlouhém období nejistoty, tahanic a byrokratických procedur, doprovázejících provozování historických vozidel na veřejných komunikacích, se před více než deseti lety podařilo prosadit poměrně liberální systém testování historických vozidel na historickou původnost a na něj navázat i jejich propouštění do silničního provozu tak, jak to dnes bereme za samozřejmost. Nebylo to tak vždycky. Systém testování je navázán na legislativu FIVA a potažmo i na legislativu EU, jmenovitě na Technický kodex FIVA, kde je přesná definice toho, co musí vozidlo splňovat, abychom jej mohli prohlásit za vozidlo Historické. Nositelem Národní autority je pro Českou republiku Federace klubů historických vozidel a na základě trojstranné smlouvy jsou do systému testování zapojeny i další dva veteránské subjekty, Asociace veteran car clubů v Autoklubu České republiky (AVCC v AČR) a Asociace klubů historických vozidel v ÚAMK (AKHV). Do systému testování má tedy přístup doslova každý majitel historického vozidla, který o něj projeví zájem. Pro tento systém Ministerstvo dopravy zajistilo legislativní stabilitu. Předalo odpovědnost za testování do rukou představitelů veteránské obce a samo si ponechalo funkci kontrolní a odpovědnost za zařazení vozidla do registru historických vozidel.

K otestování na historickou původnost máme v ČR k dispozici 198 klubových testovacích komisí, v nichž je zapojeno 782 klubových komisařů ze všech tří výše zmíněných subjektů, což zaručuje snadnou dostupnost prvního stupně testování. Na stupeň první navazuje stupeň druhý, na krajské úrovni, který nahrazuje pro historická vozidla STK. K tomu slouží 14 Krajských testovacích komisí. Po schválení v tomto druhém stupni je Registračním místem vozidlu přidělena zvláštní, zelená, registrační značka (ZRZ), vozidlo je zapsáno do registru historických vozidel a může být provozováno na veřejných komunikacích bez omezení. Jedinou výjimkou je, že nesmí být používáno v každodenním režimu a nesmí být užíváno k výdělečné činnosti.

Kromě tohoto základního testování existují ještě další dvě možnosti jednorázového testování na historickou původnost, sloužící pro historická vozidla, která jsou registrována v normálním silničním registru, tedy mající černobílou registrační značku (RZ).

- Jeden druh testování je na snížení pojistného a mohou jej provádět všechny Klubové testovací komise, neboť se jedná o běžné testování na historickou původnost.

- Druhý druh testování je rovněž na historickou původnost, ale slouží k odpuštění tzv. ekologického poplatku a má tedy přímý dopad na příjem státu. Z tohoto důvodu zákonodárce vložil do vyhlášky č. 144/2012 Sb. (navazující na zákon č. 56/2001 Sb.) pojem „Pověřená klubová testovací komise“ a jenom tato je oprávněná vydat jednorázový testovací protokol, opravňující majitele HV požádat o odpuštění ekologického poplatku v okamžiku, kdy tato povinnost nastane. Těchto Pověřených klubových testovacích komisí je 14, v každém kraji jedna a jsou vytvořeny na bázi Krajských testovacích komisí tak, aby se žádná z Klubových komisí nemohla cítit ošizená.

Důvodem k tomuto opatření je právě dvoustupňovost testovacího procesu – testování na historickou původnost provádí v současné době téměř 200 Klubových testovacích komisí. Zákonodárce zavedl pojem POVĚŘENÁ klubová testovací komise proto, že se obával ztráty kontroly nad procesem „odpouštění ekologického poplatku“ a přesunem značného množství STARÝCH vozidel do kategorie vozidel historických, s nimiž ve skutečnosti nebudou mít kromě stáří nic společného. To vše jen proto, aby se majitelé vyhnuli placení poplatku.

Celý systém testování je popsán v Příručce testování pro registr historických vozidel, která platí pro všechny stupně a druhy testování. Zde jsou stanovena pravidla jak charakteru technického, tak organizačního. Je zde popsán systém vzniku a zániku testovacích komisí, oprávnění k testování pro jednotlivé komisaře, jejich hodnocení, možnosti jmenování a odvolávání, jejich práva a povinnosti, systém proškolování atd. Všechny tyto dokumenty vznikaly ve spolupráci všech zúčastněných subjektů a Ministerstva dopravy.

Již delší dobu se táhnou spory na soudní i mimosoudní úrovni, kdy si někteří členové naší veteránské obce vykládají zákony a navazující, demokraticky schválené interní normy po svém, neuznávají stávající fungující systém a snaží se do systému testování vstoupit bez toho, že by se zapojili do systému jeho řízení a tedy bez jakékoliv zpětné kontroly a zodpovědnosti. Chtějí práva, ale nechtějí z nich vyplývající povinnosti, nechtějí se podřídit nezbytné disciplíně, bez níž se tento důležitý proces neobejde. Nenechte se proto zmanipulovat a nedopusťme, aby se náš poměrně vstřícný model provozování historických vozidel rozpadl. Další alternativou je totiž nastolení režimu shodného se silničním registrem – tedy návštěvy STK, které vesměs nejsou odborně vybaveny pro testování na historickou původnost a nemají pro něj až na výjimky dostatek citu a zkušeností.

Krajní možností pak je, že se testování v České republice úplně zruší a budeme si jezdit pro testování do zahraničí. Tato možnost byla představiteli státu již zmíněna v roce 2008, kdy vrcholilo podobné přetahování o přístup k testování. Připomínám, že ani v okolních státech stát nedovolí, aby testoval každý, kdo má ambice testovat a chrání tak své občany před nesprávnými praktikami.

Nedopusťme, aby kvůli ješitnosti, umanutosti a v neposlední řadě i závisti a ziskuchtivosti několika jedinců, došlo k rozpadu toho, co nám řada kolegů z jiných zemí závidí – tedy možnosti řídit a kontrolovat systém testování historických vozidel vlastními silami. Dalo to dost práce tento systém vybudovat a dá dost práce jej provozovat a udržovat. Děláme to v otevřeném, demokratickém prostředí, vesměs bez nároku na odměnu. Každý, kdo má zájem se do systému zapojit, tuto možnost má. Nikdo nemá právo na absolutní pravdu a pokud chce v demokratickém společenství žít, musí být schopen kompromisu, musí být schopen podřídit se většině. Je třeba respektovat pravidla a zákony tak, jak je ve slušné a demokratické společnosti zvykem.

Závěrem bych rád všem popřál zdraví, pohodu a elán do všeho našeho činění, soukromého, pracovního, i do činění veteránského, které bychom rádi dále rozvíjeli ku prospěchu všech.

Jan Täubel st.
FKHV ČR
prezident

.